Duchovní svět – světlem i tmou

Kdo jsem ?

Netvrdím, že mám odpovědi na všechno.
 Jsem obyčejná žena, která už ví, že je na cestě.

Na cestě ženy, která se učí.
Která někdy věří, že už všechno pochopila — a život jí s pokorou ukáže další vrstvu.

Jsem sama.
Soběstačná.
Vyrovnaná.

Ve svém salonu pro ženy držím prostor druhým. Podporuji je, aby našly svou sílu, svou hodnotu, svůj klid.

A přesto se někdy zastavím a podívám se na sebe zvenčí.
A ptám se: Jsem to ještě já?

Ve světě, kde se roztrhl pytel s guru, směry a návody na osvícení, je snadné začít si myslet, že bych měla být nějaká. Vypadat nějak. Mluvit nějak. Patřit někam.

Ale já nechci hrát roli.

Nechci soupeřit.
Nechci nikoho přetahovat.
Nechci být další "ta, která ví".

Vidím světlo.
Ale znám i tmu.

I já mám své bloky. Své nevyřešené části. A je to v pořádku.

Jsem obyčejná žena.

Žena, která přišla o maminku jako mladá holka.
Nedávno i o otce, se kterým dokázala vybudovat láskyplný vztah až na konci jeho cesty.

Žena, která prošla manželstvím i vztahy. Učila se lásce, hranicím, síle i pokoře.

Miluji duchovno. Věřím, že energie mezi nebem a zemí jsou skutečné. Že zázraky se dějí dnes a denně. Vzdělávám se, protože mě to baví a naplňuje.

Ale nesnáším škatulky.

Pokud budu nosit boho šaty, bude to proto, že se mi líbí.
Ne proto, že to má být můj "duchovní styl".

Nepotřebuji kostel, abych věřila v Boha.
Zvednu kámen — a On tam je.

Nikam nepatřím.
Patřím sama sobě.

Co mohu nabídnout?

Lidskost.
Empatii.
Dotek, který dávám tak, jak bych ho sama chtěla v masáži přijmout.

Krásu, kterou i já chci být.

Pracuji s energií a léčivou silou. Ale to ze mě nedělá guru. Nedělá to ze mě víc než ostatní.

Moje síla není v roli.
Moje síla je v opravdovosti.

Chci být ženou, která žije.
Miluje.
Je přitažlivá pro svého muže.
Je vzorem pro své děti.
A bezpečným místem pro své klientky.

Duchovno pro mě není styl.
Je to vztah.

Tichý dialog mezi mnou a něčím větším.
Bez kostelů. Bez masek. Bez nálepek.

A pokud mám být světlem,
pak jen takovým, které vzniká i z přijaté tmy.

Protože právě tam jsem celá.

Možná nejsem dokonalá.
Možná stále hledám.

Ale jsem opravdová.

A v tom je můj klid.
Moje síla.

Můj domov a můj prostor.....i ráj pro každou ženu.